Minimálně 5 znaků

11 pravopisných chyb, které páchají i docenti VŠ

Obrázok ku článku 11 pravopisných chyb, které páchají i docenti VŠ

Zeptali jsme se našeho korektora, co si představuje pod pojmem zlo. Napsal tento článek.

„U doc.Chybičky šlo o standartní situaci. Termín vypršel před 6ti týdny, on však článek antidatoval na 2.2.2015. Potencionálně mohl žádat o vyjímku, ale díky jeho statutu se nemusel namáhat. Věděl, že tamnější redakcí perzekuován nebude.”

Ve výše uvedeném textu je 11 pravopisných chyb. Najdete všechny? Mnohými z nich se pyšní i motivační dopisy či diplomky.

Legenda: kurzíva – špatně, tučný text – správně


1. doc.Chybička x doc. Chybička
I tehdy, zkracujeme-li slovo tečkou, nepřestává být slovem a náleží mu mezera oddělující jej od slov okolních. V případě titulů jde o zkratky tak zaužívané, že si to mnozí neuvědomují, ovšem mezi titul a jméno či příjmení správně patří mezera.

2. Standartní x standardní
Velmi rozšířenou chybou, podpořenou i neznělou výslovností, je nesprávný zápis slova standardní s ‚t‘. Toto přídavné jméno se váže k podstatnému jménu standard, písméno té se v něm tudíž nevyskytuje. Standartní by bylo přídavné jméno utvořené od slova standarta, tedy speciální vlajka (například prezidenta republiky).

3. 6ti x 6
Zapisujeme-li číslovku číslem, nikdy její skloňování nerozepisujeme nějakou „příponou”. Nepíšeme tedy „před 6-ti lety”, „před 6ti lety”, nebo dokonce „6-ti letý” jako mnozí novináři, ale správněpřed 6 lety” či „6letý”.

4. antidatovat x antedatovat
Předpona „anti” znamená „proti”. Pro označení dřívějším datem tudíž navzdory přesvědčení většiny populace používáme předponu „ante” = „před”. Správně je antedatovat.

5. 2.2.2015 x 2. 2. 2015
Ačkoli je to zejména ve státní správě dobře střeženým tajemstvím, u data platí pravidla obdobně jako u titulů či u jiného užití řadových číslovek (např. 3. v řadě, 2. náměstek). Tak, jako bychom psali mezery za dnem a měsícem v „druhého února 2015”, píšeme je i v „2. 2. 2015”.

6. Potencionálně x potenciálně
Slovo budící mnoho vášní, někteří dovedou velmi zaujatě obhajovat zápis s ‚on‘ uprostřed. Faktem je, že slovo se váže k potenciálu, není tedy důvod jej prodlužovat o bonusovou slabiku uprostřed, s čímž souhlasí i Pravidla českého pravopisu. Správně je potenciálně a potenciální.

7. Vyjímka x výjimka
Slovo výjimka je samo výborným příkladem výjimky. Ačkoli sloveso se píše s druhou dlouhou samohláskou – vyjímat, v případě podstatného a přídavného jména se délka přesouvá. Správně je výjimka a výjimečný.

8. jeho x svému
Oříškem je používání zájmena svůj. To patří do věty, pakliže je majitel věci (kterému zájmenem přivlastňujeme) zároveň původcem děje (podmětem) – v tomto případě doc. Chybička věří svému postavení. Srovnejte následující věty:

„Petr potkal kamaráda, který šel za svou ženou.” x „Petr potkal kamaráda, který šel za jeho ženou.”

V prvním případě mířil kamarád za vlastní partnerkou, v druhém případě za Petrovou – zde vidíte, jak pravopisná chyba může snadno zpečetit lidský osud!

9. statutu x statusu
Statut je vnitřní předpis, status oproti tomu stav nebo postavení osoby. Pokud někdo hovoří o statutu v souvislosti s fyzickou osobou, je patrně něco špatně…

10. tamnější x tamější
Další populární chyba – slovo tamější je odvozeno od přídavného jména tam, nikoli od slova tamní. ‚N‘ se v něm tudíž nepíše a správně je tvar tamější.

11. perzekuován x perzekvován
Jakkoli je v podstatném jméně perzekuce přítomno ‚u‘, v přídavném jménu již tomu tak není – správně se píše perzekvován. Obdobně je tomu u exekuce-exekvován.

 


Adam/NaVejšce.cz